Trasa začíná před kostelem Navštívení Panny Marie v Hejnicích. Běží se VŽDY proti směru hodinových ručiček. Vydáte se po červené na Ořešník a seběhnete k vodopádu Velký Štolpich. Vystoupete k rozcestí u Tetřeví boudy a stále po červené se vydáte doprava až k rozcestí Pod ptačími kupami. Odsud se vydáte vzhůru k vrcholu Holubníku. Z vrcholu poběžíte po prvotřídní hřebenovce až na Holubník - sedlo, kde na 11 kilometru opustíte červenou značku a vydáte se rovně po neznačené cestě. V tomto úseku buďte na pozoru. Cesta je velmi nečitelná a snadno se ztratíte. Dobrým orientačním bodem je potok, který zhruba v půlce mírného stoupání k vrcholu překročíte.
Jakmile stanete na rozcestí Sněžné věžičky, vydejte se doprava po žluté až k vrcholu Černé hory a odsud po dřevěném chodníčku opět dolů na červenou Koralovu cestu. Vrátíte se zpět na rozcestí Holubník - sedlo a pokračujete po zeleném Kristiánovském chodníku. Na Žďárku odbočíte na Štolpišskou silnici, načež Nad Černým potokem se dáte doleva, opustíte zelenou a uhnete po neznačené Pavlově stezce. Za ostřejší zatáčkou doprava se dáte doleva po Richterově cestě a napojíte se na žlutou. Po ní vyrazíte na západ směr Polední kameny a Frýdlantské cimbuří. Pod Frýdlantským cimbuřím se napojíte na strmou zelenou a běžíte volným pádem do Bílého potoka. Šetřete nohy, budete je zanedlouho potřebovat.
Bílý potok představuje ideální místo na občerstvovací stanici. Jakmile stanete na hlavní silnici, dejte se po červené doprava na následujte ji po Jedlové cestě stále vzhůru. Čeká vás nejbrutálnější stoupák celé trasy. Buďte na pozoru! Jakmile vběhnete do lesa, sledujte neznačenou cestu po pravé straně. Po ní se dejte doprava a po pár metrech doleva na Richterovu cestu. Ta vás dovede podél Richterova kříže až na křižovatku se žlutou, kde jste už jednou byli. Odbočte doleva a kolmým průsekem vystoupejte až na vrchol Smědavy.
Po dosažení vrcholu Smědavy pokračujte stále rovně a seběhněte na Pavlovu cestu. Po té vyrazíte doprava až na rozcestí, kde se po žluté dáte doleva z kopce dolů a následně po červené na parkoviště u Smědavské chaty. Odsud se vydáte doleva. Následuje krátký mírně nebezpečný silniční úsek, proto buďte opatrní. Po chvíli ovšem ze silnice uhnete a pokračujete z kopce dál po červené, která silnici kopíruje (tzv. Zkratky). Po červené doběhnete až k přístřešku u Sedmitrámového mostu.
Přeběhnete most, přelezete svodidlo a pokračujete dále po zelené, po které běžíte až na rozcestí u Bartlovy boudy. Odsud pokračujete doprava do kopce až na asfaltovou Smrkovou cestu. Dejte pozor! U čtvrtého přechodu potoka uhnete ze žluté a pokračujete po neznačené lesní cestě stále rovně. V těchto místech dávejte dobrý pozor na cestu, neboť terén je v jednom místě opravdu nepřehledný. Jakmile stanete na asfaltce, dejte se doleva směrem ke Smrku. Za pár metrů uhnete v zatáčce doprava do lesa a pokračujete po lesní cestě vzhůru k polské hranici. Na hranici se vydejte doleva prudkým kopcem až na hraniční přechod Smrk/Stóg Izerski. Gratulujeme, máte za sebou třetí zub. Ještě ale není vyhráno. Zubatá je vám stále v patách.
Od hraničního přechodu uhněte doleva a hned doprava na zelenou, která vás dovede až na Rapickou horu. V seběhu bedlivě sledujte cestu a dejte pozor na singltrek, po kterém byste neměli v žádném případě běžet. Po Hornické naučné stezce se dáte doleva a doběhnete až ke Štole František. Těsně za ní odbočíte doprava a po neznačené stezce doběhnete podél lesa až k rozcestí, u kterého se napojuje zelená turistická značka.
Vydáte se vzhůru po zelené, která vás dovede přes kopec Měděnec až na Streitův obrázek. Odsud pokračujete po modré podruhé na vrchol Smrku.
Přeběhnete vrchol a dáte se po Věžní cestě doprava z kopce dolů. Buďte v tomto úseku opatrní. Cesta má charakter spíše průseku a s unavenýma nohama snadno přijdete k úrazu. Sám jsem si tam rozbil hubu dvakrát a to jsem nikam nepospíchal. Jakmile protnete asfaltku, pokračujte po červené až na Hubertku. U Hubertky se napojíte na modrou a doběhnete do Bílého potoka. Po modré pak kopírujete železniční koleje až k druhému přejezdu. Zde zahnete doleva mezi domy sídliště, na další křižovatce opět doleva, po pravé straně minete kino a zleva oběhnete kostel.
Pokud jste celou trasu stihli do 10 hodin, vítejte v klubu!
POZOR! Trasa v mnoha místech vede po neznačených horských cestách a proto je v zimním období prakticky neprůstupná. Mimo jiné vede místy po cestách, které jsou v zimních měsících hojně využívány běžkaři. Než na výzvu vyrazíte, velmi doporučuji sledovat předpověď počasí a především sněžné podmínky, které vám mohou být fatální komplikací i v pozdních jarních měsících.